kapitola 1

9. listopadu 2018 v 13:22 | donPepe |  Mříže - román
Část I.

Kapitola 1

"Proč jedem tak brzo domu, ses nebavil nebo co?"
"No, moc ne, nemám rád silvestry, nejhorší je to, že chlastaj i ty, co normálně nepijou, a pak jsou nejvíc otravný, vlezlý a uchylný."
"Aha, zapomněl si na to, že ženy jsou povolný."
"To mě zajímalo, když mi bylo 20, na vožralý ženský není nic sexy, a sex stojí stejně za hovno, to je lepší si ho vyhonit před spaním než se válet s vožralkou."
"Tomu říkám posun, já slyšela o tobě trochu jiný historky."
"Jo vývoj, už mi není lásko dvacet let."
"Hele, chtěla bych s tebou mluvit."
"Mluvíme, ne."
"Ale vážně."
"No, počká to snad do zítra, fakt jsem unavenej a nemám hlavu na vážný věci. Co kdybychom se po Novým roce na chvíli uklidili někam pryč? A tam můžeme debatovat do aleluja."
"Brzdi, nevidíš?"
"No, jo, ani na Silvestra si nedaj pokoj!"
Hlídka na Silvestra, švestky potřebujou připlepšení, takovej čtrnáctej plat. No, ještě že na Silvestra nepiju, ale na Nový rok mám v úmyslu se zlinkovat.
"Copak se děje, strážníku. Jedu pomalu, na zelenou, myslím semafor samozřejmě."
"Aby vás to vtipkování nepřešlo, pane řidiči. Ukažte mi řidičský a technický průkaz."
"Jo, jo, klídek."
Tak to se mi fakt dlouho nestalo. Doufám, že nebude prudit dlouho.
"Můžete vystoupit z vozu a otevřít kufr?"
To si snad dělá prdel?
"Promiň, Pepo, nemohla jsem jinak."
"Co?!"
"Vystupte si."
"No, jo, do hajzlu, kam se podělo pomáhat a chránit ?"
Nedává to smysl. Komisní policajt, jeho nervózní kolega, Tamara s omluvou, co to kurva jako je.
Vůbec se mi to nelíbí.
"Otevřete ten kufr."
Klap, a je to v pytli. Úhledně zabalený balíček, omotaný páskou, obsahem prášek, je jen otázka, kolik to váží. Že by proto ta omluva nebo se chystá ještě něco dalšího.
"Co to je?"
"Nemám ponětí?"
"Aha, staré známé: to není moje."
"Vypadá to tak, ani nevím, co to je, do kufru auta to mohl dát kdokoliv. Dost dlouho stálo před hospodou."
Hodil jsem očko po Tamaře, policajt ji pokynul hlavou:"Ty můžeš jít."
Fakt skvělý, opravdu jsem idiot nebo se jen nastřelil neznámou látkou a noční můra začíná nabírat na síle?
"Můžu znát vaše jméno a služební číslo?"
"Možná jindy, dejte ruce tak, abych je viděl, pouta," pokynul kolegovi. Co teď, mám je sejmout, utéct, zjistit, jaký druh polízanice na mě kdo připravil? Nemám náladu bejt takhle akční zrovna na Novej rok, to bych se pak v průběhu nezastavil. Jasný je, že Petr s Norbertem vymysleli nějakou hovadskou boudu. Hlavně Norbert, to bude z jeho hlavy, začína být fakt nebezpečnej. Ale že tak riskuje, chtíc mě naštvat. Nebo to je jen trest? Neposloucháš, budeš do díry. Snad si nemyslí, že na mě vyrobí páku a já budu tancovat na jeho melodii. Jak daleko zašel? Nemám i něco doma schovanýho, až přijdou na domovní prohlídku? Kdyby tam ještě nechal nějaké zbraně s trestnou minulostí a další zboží, tak bych asi přišel o svou heterosexualitu. Jakou roli sehrála Tamara? Chtěla mi to říct? Omluva? Ta mi nepomůže, určitě něco věděla, nebo to tam přímo dala. Chtěla mluvit i o něčem jiném? Byla na mě nasazená hned od začátku, nebo si ji našli pak? Tolik kombinací, potřeboval bych klid na přemejšlení.
"Tak rozumíte tomu?"
"Čemu jako?"
"Co bude následovat."
"Jo, v pohodě, ale situaci nechápu. Fakt nevim, jak se to tam dostalo, co to je a čí to je."
"To se uvidí, zatím jste předběžně zadržen, než rozhodne státní zástupce, co dál."
"Tak šup se mnou na celu, dám si nějaký čaj a dobrou, jsem fakticky ospalej."
Nasedli jsme a jeli. Hlavně potřebuji klid na rozvinutí teorií a následných kroků. Dobrý řešení neexistuje, musím si vybrat nejmenší zlo nebo spíše stranu ? Vždy pro mě bylo důležitější, abych se mohl ráno podívat do zrcadla. Nemám sice běžný žebříček hodnot, ale jedu podle něj. Nesnáším násilí na ženách a dětech, drogy, zkorumpované politiky, soudce a poldy. Ale stýkal jsem se s nimi. Je to těžký, když někoho znáte dlouho, a on se pořád mění k horšímu. Říkáte si, ještě to není nejhorší, hranice je pořád daleko. Červená kontrolka svítila už dlouho, přelepil jsem ji páskou a ignoroval. A zde je výsledek. Nejsem nevinný, následek mých dřívějších rozhodnutí se hlásí, i když pravděpodobně skončím v base za něco, co jsem neudělal. Čeká mě zajímavá noc, předpokládám, že se ukáže Norbert s geniálním řešením, pokud to je páka. Jestli to je trest, pak ... Jedna jistota je jasná: " Ráno moudřejší večera."
Dojeli jsme na okrsek, služba zapsala vše potřebné, telefonát jsem odmítl a popřál dobrou noc. Cela předběžného zadržení neboli "cépézetka." Minimálně se naučím slangové výrazy. Než jsem měl možnost začít s analýzou, objevil se Norbert. Tak že páka.
"Ale kohopak to tu vidím?"
"To je z tvé hlavy, asi jsem tě podcenil."
"Nejspíš, ty si musíš uvědomit, kde je tvoje místo, co můžeš a co musíš, kurva. Nikdy jsem nechápal, že tě Petr tak žere, že se zapojíš jen když máš chuť a náladu."
"Ani nemůžeš pochopit. Známe se tak dlouho, ale kdybychom se poznali teď, tak se s váma rozhodně nespolčím. Nezajímaj mě ani peníze ani jejich utrácení, nemám rád ubližování slabším. Nemám rád gaunery, kteří zneužívají svou moc...."
"Bla,bla, bla. Ty projevy si nech, zamotal ses do obchodování s drogama. Samozřejmě se to dá nějak urovnat, ale nebude to zadarmo."
"Obchod s drogama, první varianta, někdo mi to podstrčil, jestli ovšem nemáte zpracovanou Tamaru, která bude svědčit proti mně. Třeba jsem začal zkupovat drogy a pak je všechny zničím a tím ochráním společnost."
"Seš magor?"
"Určitě bych ho dokázal zahrát, ale radši se nechám zavřít do vězení než do blázince. Nesnáším sedativa a utéct se dá i z vězení.
"Ty víš o vězení hovno, nevydržíš tam. Navíc máme své cesty, jak znepříjemnit pobyt."
"Ty vole, jak jsme se dostali až sem, kdy si překročil tu hranici? Tak dlouho jsem ignoroval vaši činnost, až jsem tady."
"Ale nemusí to tak skončit, stačí dotáhnout naši záležitost a já to zařídím. Zabezpečí to všechny."
"Prachy, prachy, prachy. Dobře víš, že když jsem Petra poprvé vytáhl z průseru a našel mu výhodné řešení, tak mi přines sto táců v hotovosti a já si je nevzal. Žádné závazky, žádné páky. Co na tom nechápeš. Myslíš snad, že změním názor pod nátlakem? Finální střetnutí je asi nevyhnutelné."
"Nejsi v řecké tragédii, vole. Koukáš se na to pořád špatně. Jede v tom hrozně moc lidí, ty vo tom víš hodně, je v tom hodně prachů, nemůžem tě nechat běhat mimo jen tak. Ochrana investic."
"To má být jako likvidační výhružka?"
"Zase špatně, když slíbíš, že to dotáhneš a víc se zapojíš, tak tohle zmizí."
To se mi fakticky snad zdá, kurva, do píči.
"Nechám tě přemýšlet, stavím se tu odpoledne. Rozmysli se dobře, jinak si zvykni na mříže a spoustu volného času."
"Dobrou, Pepičko," mrknul a odešel.
Kéž by zmizela celá scéna i s kulisami.
Noc strávená za mřížemi, další zkušenost k nezaplacení, ovšem výkon trestu bude zase něco nového. Jestli budu zavřenej na vazbě, prostuduji všechny zákony, které do toho patří. Abych byl užitečný a vybudoval si pozici, budou se hodit i zákony v oblasti sociální a daňové. Ale to až pak. Nyní se pokusím zhodnotit své šance, možnosti a hloubku boudy.
Pár zvratů v životě už nastalo, ale tento za poslední pětiletku asi vede. Jak se z rentiéra může stát vězeň. Naštěstí moje životní styl znamená být připraven na vše možné, tak peníze mám rozděleno na několika účtech, z toho dvou zahraničních, na které se mi nedostanou. Možná zabavěj prostředky na běžném, to je připravený kus žvance, aby bylo učiněno spokojenosti za dost. Ve financích problém nebude. Po prodeji restaurace jsem akorát rodičům koupil menší domek kousek za městem, aby si užili spokojeného stáří, sobě menší byt se skromným vybavením a auto. Zbyl mi zhruba "one million." Mé aktivity mi zhruba pokrývali průběžné výdaje a něco mi káplo z kursového sázení a karet. Podobné aktivity jsem vyhledával kvůli adrenalinu. Žádný život na vysoké noze, drahé dovolené a náročné přítelkyně. Anonymita samotáře, o to tu běží. Švagrovi jsem přispěl na chatku a zahradu v zahrádkářské kolonii. Tam mimochodem mám jeden z únikových balíčků. Není úplně jak ve filmu, ale je tam hotovost v různých měnách, mobilní telefony s předplacenými kartami, jedna 9mm pistole plus sto nábojů. Jediná zbraň, kterou jsem si sehnal nelegálně mimo místní zónu, konkrétně na Moravě, kontakty z vojny na darebáky z dalekého okresu se přeci hodily, a ještě budou hodit. Dále balíček obsahuje zašifrované seznamy s kontakty. Zatím si většinu pamatuji, ale mozek není neomylný. Zbrojní průkaz samozřejmě mám, ale žádná registrovaná zbraň. Jak prozíravý krok, bouda mohla být mnohem sofistikovanější. I když jestli jede Norbert na vlastní triko, nemusím se zase moc obávat komplikovanosti. Tak že snad na mě nečeká ještě nedobrovolné ozbrojování nebo spáchání trestného činu legálně drženou zbraní. Střelec jsem, mimochodem, nadprůměrný. Sháněl jsem jí na Moravě z důvodů utajení. Ostatně těm dvěma jsem vždy radil, že je lepší páchat trestnou činnost mimo oblast trvalého bydliště. Pro mě byla důležitá anonymita, pro ně ovšem moc ovládat okolí a samozřejmě peníze. Abych to uvedl na pravou míru, nejsem žádný zákulisní "mafián", ale vždy mě bavilo řešit problémy druhých, předvídat jednotlivé kroky a dopady. Když někomu radíte z průseru, tak se občas namočíte. Ale nikdy jsem neubližoval nevinným a slabým. Hrozný klišé, ale já své zásady dodržuji, dávají mému životu smysl, jinak bych teď ty dva vedl a byl na vrcholu místního žebříčku grázlů. Ale dát za uši manželovi, co týrá mou bývalou spolužačku, vyzrát na úplatného úředníčka nebo policajta. Setkal jsem se i se zneužíváním v rodině svého kamaráda, strýc zneužíval jeho neteř, odvolaná výpověď a nic. Po mém zásahu se sám pak přiznal a doufám, že ve vězení stráví daleko více času než já. Ještě jsem nastavil co nejlepší péči o kamarádovu neteř. I když se z následků asi nedostane nikdy naplno, nejhorší má za sebou. U podobných případů jsem neváhal investovat vlastní prostředky. Když jsem pomáhal jednomu darebákovi přechcat jinýho, nechal jsem si to zaplatit, ale pro neznámé lidi jsem dělal jen na doporučení od důvěryhodného zdroje a v jiném kraji. Na domácí půdě jsem se vlastně spíš bavil a nezávisle radil těm dvěma. Tak mě napadá, že ve vězení mě možná čekají známí. Uvidí mě asi rádi, někteří aby se mohli pomstít, na ty druhé se budu moct spolehnout. Kurva, kurva, kurva, kam jsem se to dostal, s prohlubující analýzou se otvírá geometrickou řadou další a další možnosti. Bude fakticky zkouška schopností, znalostí a dovedností. Musím se vrátit ke konkrétním věcem, co mě čekají v nejbližších hodinách. Do toho.
Je čas si vybrat laskavosti od lidí, kterým jsem pomohl. Jako první bude na řadě státní zástupce Pratner, něco mezi čtyřiceti a padesáti, nikdy nevyzvídám. Potkali jsme se na tenise, dali do řeči nad šálkem kávy. Měl problémy s dcerou, respektive se špatnou volbou přítele, takový malý dealer se záznamy za drobnou kriminalitu. Promluvil jsem s ní a s ním a dobře to dopadlo. Zlepšila se ve škole a vypadá to na studium sociální práce na univerzitě v Hradci. Samozřejmě to bylo trochu složitější a na více etap. Občas se potkáváme na tenise, něco na oplátku jsem si ještě nevybral. Jen aby byl zrovna v práci a mohl podniknout rychlé kroky, moc se nevyptával a přijal mou historku: dlužil mi nějaké peníze, nabídl do zástavy "zboží", já nezodpovědně přijal, přijímám odpovědnost, očekávám trest něco kolem tří let. Stručný popis osoby, znám jen křestní a přezdívku "Slon", známe se z dob mé základní vojenské služby v Žatci, nikdy jsem neznal jeho příjmení. Místní. Nevím, na co potřeboval mé půjčené peníze nebo odkud měl ten pervitin. Čím kratší historka, tím lépe se pamatuje, pár detailů jako např. tetování a jizva. Jinak popis sedí opravdu na jednoho žateckého grázla, který ovšem v současné době je někde mimo republiku, navíc se za těch 14 let asi změnil. Tak dobrá naše policie zase není, aby někoho našla. Maximálně si napíšou, jestli tam někoho takovýho mají v evidenci, a tím to hasne, moc papírovaní. Ne, nevím, jaký má vůz, v autech se opravdu nevyznám, něco červeného, ne, jako mé BMW to nevypadalo. Je mi líto, opravdu více nevím. Byla to chyba, prověřte si mě, nemám zapotřebí si vydělávat tímto způsobem. Více k tomu nemám, co říct.
Přesně tak, rozhodl jsem se to urychlit bez vlivu Norberta, přijmu přechovávání za účelem prodeje, vzhledem k odhadu množství zhruba 2 kg, aspoň myslím, s tím fakt nemám moc zkušeností, bych to viděl na trest něco kolem 3 let, spolupracovat budu, polehčující okolnosti, za rok můžu být na podmínku venku. No, jestli budu mít zájem. Ale o tom později.
Jak rychle a zajímavě utíká čas v CPZ, ještě že jsem tu sám a nikdo mě neruší pitomostma o nevinně a blbých policajtech, vždyť je kurva Nový rok, no né! Vlastně mě to začíná bavit, adrenalin se ustálil, a osobní pomstu takového rozsahu jsem ještě neplánoval. Horší to bude vysvětlit rodině. Historka musí být stejná, stále musíte všem tvrdit to samé, nevíte, co a kdy bude možno porovnat. Ale pochopení a odpuštění. Naštěstí je to opravdu první klopýtnutí, oficiální. Výhrady k mému životu měli vždy, od kdy se konečně usadíš a najdeš si nějakou stálou přítelkyni, až po měl by jsi zase začít pravidelně pracovat, nejde přeci jen tak přežívat a utrácet postupně své vydělané peníze z prodeje. Jinak jsem byl ovšem hodný chlapec, kterého má každý rád, splnil jsem jim dost přání, kromě vnoučat ovšem, to je jediný mínus. Ještě je přesvědčit, že to je první a jediný úlet s přechováváním drog, aby si nemysleli, že snad bydlí v domku z drogových peněz. Ale koupě sedí s prodejem restaurace. Ne, to nebude problém, ostatně i státní zástupce mi věří.
Sedím si tu na zemi, bilancuji a plánuji, čeká mě po vojně asi největší odloučení ode všeho možného. Skromný život se mi bude hodit. I doma mám jen bar, stoličky, velkou matraci na zemi, ledničku, televizi, skříň, konferenční stolek, kulečníkový stůl. Taková jeskyně s příslušenstvím pro movitější poustevníky. Holky, které tady občas trávili noc, mě aspoň nepodezřívali z majetnosti. I samotář potřebuje sex, a já nikdy nebyl na vztahy. Vlastně skoro půl roku s Tamarou je můj rekord, že bych stárnul? A další bod Tamara, jestli se vůbec tak jmenuje, ale asi ano. S novými událostmi je jasné, že nějaký podíl na taškařici má. Ale jak hluboký, zainteresovaná a nasazená od začátku, získána v průběhu vztahu, a kým? Chtěla mi něco říct před zatčením. Chtěla se přiznat, varovat?
Mám pocit, že v tom je ještě něco, zatracený šestý smysl. Teď ji stejně stáhnou a někam zašijou, jelikož až zjistí, že nespolupracuji a reagoval po svém, nikomu nebýt dlužen a zavázán, nastane třaskavá situace. Bude záležet i na tom, kdo přesně a jakou část připravil. Dle mého o Tamaře věděli oba, to znamená, že buď mě chtěli mít pod dohledem už půl roku, jestli to připravovali, tak vytipování správné holky, její zasvěcení chvíli trvalo. Navíc jsem jí vůbec neznal, není místní, ale pravděpodobně i kuplíři mají nějaká partnerská města. Tohle bude spíše Petrova příprava, Norbert je přeci jen na hrubší práci. Na druhou stranu si stále myslím, že prozatímní konec má na svědomí Norbert sólo. Mám kontaktovat Petra a prosit o odpuštění? Nasrat, už jsem se rozhodl, navíc v těch pozemcích lítá opravdu mnoho peněz mnoha vlivných lidí. Všichni to můžou brát jako zakončení naší spolupráce. Budu si muset dát pozor na případné dlouhé prsty a nestát se obětí nehody při odpykávání trestu odnětí svobody. Schopnost manipulovat, dovednost přežít při skromných podmínkách, znalosti zákonů, které získám, finance, které vlastním a bezpochyby i zkušenosti rváče se znalostí anatomie, se stanou hlavními atributy mé příští existence. Pár měsíců na vazbě, pak aklimatizace v řádu týdnů v konkrétním vězení, získání potřebných kontaktů vně i venku. Naplánování pomsty. Už teď se těším.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 spravedlivysoud spravedlivysoud | Web | 9. listopadu 2018 v 16:04 | Reagovat

Hodně poutavý příběh

2 donPepe donPepe | 9. listopadu 2018 v 18:07 | Reagovat

[1]: díky, bude houšť ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama