Leden 2018

Ta naše ochranka česká ...

17. ledna 2018 v 13:03 | donPepe |  Úvahy
… není vůbec moc hezká. Navíc se zdá, že chybí sebereflexe zodpovědných lidí. Máme vlastně štěstí, že nejsme zemí atentátníkům zaslíbená. Jinak bychom v posledním desetiletí měli dva státní pohřby.
Ve starším případě u pana prezidenta Klause to bylo až trapné. Neznámý se přiblížil, vyndal pistolku a stiskl spoušť. Bez jakékoliv reakce. Jen prezident pronesl památnou větu: "to se vám moc nepovedlo." což naprosto vystihuje situaci. "Atentátník" ještě v poklidu odkráčel, k jeho zadržení došlo až o něco později. Kdyby byl opravdu ozbrojen a vystřelil, bylo po prezidentovi. Možná by pak ochranka reagovala rychle a útočníka zneškodnila, možná by zmatkovala a obětí by bylo víc. Naprosté neomluvitelné selhání. Už dříve prosakovaly zprávy, že chování prezidentského páru k ochrance není nejlepší a často se zabývá nošením nákupních tašek. Ovšem je to zase jen věc vedoucího pracovníka, který si musí umět prosadit přesnou náplň a podmínky ochranné služby prezidenta, jinak nemá na svém místě co dělat.
A čerstvý incident u voleb ? Reakce ochranky celkem v pořádku, zneškodnění, zadržení. Podcenění přípravy návštěvy prezidenta ve volební místnosti určitě. Chabá prověrka osob v bohorovosti, že se přece nemůže nic stát. Pravý atentátník by to asi opět stihl a ve volební místnosti by nastalo peklo. Chápu, že ochranné rámy detekující kovy nemohou být v každé volební místnosti, ale když tam má přijít prezident, proč ne. Nebo nejjednodušší způsob - jde volit prezident, všichni ven. A nebral bych to jako aroganci nebo papalášství, protože prezident představuje symbol státu, ať s ním souhlasím nebo ne.
Když pak sledujete tiskové konference vysokých šarží policie nebo ochranné služby, nevěříte svým očím a uším. Vše funguje, plán výcviku se plní, samý úspěch a samý klad. A pak se stane průser. Najde se obětní beránek a jede se dál ve stejném stylu, rutina na náhodu, spoléhání na klidný průběh události. A není to pak problém a odpovědnost řadových příslušníky, ale ředitelů a jejich zástupců v ozbrojených složkách. Ale na konci si vždy čelní představitelé rozdají statisícové odměny za plnění stanovených úkolů a cílů. Hodnotí se data a statistika, počet hodin výcviku a podobně. O kvalitě a připravenosti to ovšem moc nevypovídá. Často jezdí na různá školení lidé, kteří daný výcvik nepotřebují, jen se musí vyplnit kolonka a občas to policista z kanceláře bere jako povyražení. Nedostatek je těch v aktivní službě přímo na ulici, ti se pak dostanou k výcviku nejméně, protože za ně nemá kdo sloužit. Nebo to dostanou rozkazem třeba po noční službě nebo v přesčasu, kdy jsou unavení a přetížení. Smysl a výsledek takového školení nebo cvičení je přinejmenším sporný.

Závěrem snad jen přání, abychom se nestali atraktivní zemí pro teroristy a atentátníky, protože by to byl jejich předčasný ráj. Jelikož nepředpokládám, že by se nějak razantně měnil způsob a vedení policejních a ochranných služeb.