Politikův syndrom nepostradatelnosti

10. listopadu 2017 v 12:48 | donPepe |  Úvahy
Volby proběhly, jednání se rozjely, politici na nás chrlí svá stanoviska, strategie, zásady a moudra. Někteří předsedové a další čelní představitelé tradičních stran sklidili drtivou porážku. První reakce požadující jejich odchod na sebe nedaly dlouho čekat. Postupně podlehli hlasům členů a stáhnou se z vedení svých stran. Každému to trvalo jiný čas, někteří kolem sebe kopou dodnes. Nejvíce mě svou prvotní rekcí rozesmál předseda KSČM Vojtěch Filip. Na první hlasy volající po jeho odchodu z funkce řekl něco v tom smyslu, že odejít je jednoduché, zůstat a bojovat je těžší. Zde je syndrom nepostradatelnosti úplně zvrácený. Léty neochvějné pozice ztratil veškerou soudnost a sebereflexi. Vždyť přece jen on ví, jak to dělat dobře, dělá to přeci tak dlouho. A pomíjím fakt, že dle mého, lidé patřící mezi členy nebo příznivce KSČM soudnost nemají už z principu. U ČSSD rozhodne až sjezd, tam ze z funkcí po debaklu též moc odcházet nechce. Dalo by se shrnout, že v neúspěšných pravicových stranách se čelní představitelé svých funkcí vzdali a odpovědnost přijali rychleji a lépe. Asi to nebude náhoda, že levicově orientovaní politici se nechtějí vzdát svých prebend. To ovšem neznamená, že třeba pan Kalousek se vzdává a syndromem nepostradatelnosti netrpí. Z vedení strany se sice stáhl, ale poslaneckou sněmovnu by nejradši zablokoval i kdyby byl jediným poslancem své strany.
A pak tu máme ty úspěšné, kteří mají své funkce z místních nebo krajských zastupitelstvech. Někde mají strategii danou a mají si vybrat, např. ANO. Ale zatím to neučinili úplně všichni. Vždyť přece jsou tak dobří a výjimeční, že zvládnou oba mandáty. A k tomu samozřejmě ještě členství v pár dozorčích radách. Jako např. I primátor Jablonce n. N. pan Bietl, ten zvládne vše najednou. A určitě na sto procent. Jen on přece ví nejlíp, co občané Jablonce chtějí, jak správně město řídit, komu přiklepnout jakou zakázku nebo prodat majetek obce. A teď přece může své dovednosti ukázat i na celostátní úrovni. Tomu se přece odolat nedá. Zde je syndrom plně vyvinutý a může ještě gradovat.
Jsem zvědavý, jakých kousků se od něj dočkáme na obou úrovních.
Syndrom nepostradatelnosti politika vidíme samozřejmě u dalších a dalších. U pana Babiše už možná přešel na mesiášský level. Jen za něj to šlapalo, všichni ostatní jen kecají a navíc ho jen očerňují a pořádají štvavé nepravdivé kampaně. Jeho rozpočet se vezl na vlně růstu po největší krizi posledních desetiletí. Svůj majetek a majetek firem na něj navázaných dokázal za čtyři roky zněkolikanásobit. Ještě mu zbývá ta voda na víno a z mrtvýchvstání.
Závěrem jen poznámka, že syndromu samozřejmě podléhají politici napříč světem bez rozdílu. Putin v Rusku, čínský prezident, v některých zemích na to mají i rodinné klany jako v KLDR, ale i USA - Bushovi a Clintonovi. A je bláhové se domnívat, že tomu někdy bude jinak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 N. N. | 10. listopadu 2017 v 18:09 | Reagovat

Připadá mi naivní, zabývat se českými politiky, což jsou v podstatě hodně honění a špatně placení nadšenci. Zkuste zjistit, kolik bere fotbalový trenér sparty nebo slávie, zjistíte ře šedovlasž ý nenápadný pán, kterého jméno v podstatě nikdo nezná, si fakturuje měsíčně víc než 600 papírů. Co je to ovšem proti policajtovi, který vyčuchá někde vietnamskou pěstírnu ve sklepě, a roky než ho zašije, ho vydírá. Raději se nebudeme bavit o finanční správě, a černém chlastu, kde tečou minimálně desítky miliard. To už se nedá nosit ani v igelitkách...

2 donPepe donPepe | 10. listopadu 2017 v 21:59 | Reagovat

[1]: No jo, co fotbalový trenér, těch funkcionářů a nabalených firem atd. atd.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama