Únor 2017

Očkování

1. února 2017 v 12:13 | donPepe |  Úvahy
Očkovat či neočkovat, to je to, oč tu běží. Farmaceutické firmy vymýšlejí další a další očkování, snaží se, aby bylo hrazené, protože to znamená vyšší zisky. U něčeho se rozhodujeme vyloženě sami dle potřeb, ale první očkování kojenců je skoro povinná nutnost.
Začal bych dobrovolným očkováním. Když jsem náchylný k nemocem horních cest dýchacích, prodělal jsem těžkou nemoc nebo úraz, je asi rozumné aspoň uvažovat o očkování proti chřipce. Jestli vás opravdu ochrání celou zimu před všemi kmeny opravdu nevím. Jelikož se řadím mezi celkem zdravé, dobře opečované jedince, tuto varinatu jsem nikdy nezvolil. Kdybych uvožoval o cestování do exotických krajin, budu uvažovat o očkování proti místním chorobám. Ani to však nezaručuje, že si nějakou exotickou nemoc nepřivezu. Potom by mě čekalo martirium v našem zdravotnictví. Ale jako prevence očkování proti žluté zimnici, různým typům horeček a dalším infekčním chorobám, které přenáší hlavně komáři, je i tohle očkování v pořádku. Já jako prevenci používám necestování do exotických destinací. A když budu pracovat ve zdravotnictví nebo sociálních službách, je očkování proti žloutence typu A i B v podstatě nutnost. Pak existuje očkování děložního čípku u mladých dívek, které prý zamezí pozdějšímu vzniku rakoviny, i když jsem četl články, které to vyvrací a tvrdí opak. Nemohu posoudit. Je to na zvážení každého člověka.
Co nás právě ovlivňuje v rozhodování o očkování je internet a jeho četné diskuze na toto téma. Argumenty pro a proti, od klidných až po nenávistné komentáře z obou táborů. Pokusím se rozebrat bez zbytečných emocí. V první fázi svého života očkování vnímáme jako nepříjemnou povinnost spojenou s bolestí. Rozhodně si myslím, že je očkování tzv. hexavakcínou je důležité. Na nemoci jako dávivý kašel, obrna, tenanus a další běžně umírali právě ti nejmenší ještě v minulém století. A pokračuje to spalničkami, neštovicemi, zarděnkami nebo příušnicemi. Zase platí, že zdravé mimino by si mělo i s proděláním posledně jmenovaných poradit. Ale chce to dnes někdo riskovat ? Narodil jsem se v 70. letech a proti neštovicím a příušnicím jsem očkován nebyl, prodělal jsem je. U příušnic hlavně chlapci riskují svou plodnost, když je prodělají v pozdějším věku. Poslední dobou se objevily případy, kdy příušnice prodělal i ten, který se nechal očkovat, a dokonce opakovaně. Lidský organismus je složitý a jedinečný, u jednoho stačí jedna dávka a vytvoří si proti látky, u někoho k tomu dojde až po druhé nebo až třetí. Též doba platnosti a účinnosti je u každého jiná, uvedené doby jsou spíše doporučující.
Někteří rodiče dnes nechtějí své děti očkovat. Narážejí pak na spoustu potíží v předškolní i školní výchově. Dle mého právem. Argumenty, že se některé nemoci už ani nevyskytují, jsou spíše spoléháním na ostatní, kteří se očkovat nechají. Nebezpečné viry a bakterie se neztratily, jen čekají na svou příležitost. Všechny nemoci napříč živočišnou říší existují jako prostředek přirozeného výběru na kvalitu genů a potomků. Musíme si uvědomit, že při pplošném neočkování se nám nemoci vrátí a lidé budou zase umírat, ať už přímo na následek konkrétní nemoci nebo komplikace spojené s léčbou. Opravdu si myslím, že už nejsme jako společnost připraveni na to, že nějakých 20 procent dětí bude prostě umírat. A to by prostě zákonitě následovalo.
Dalším argumentem neočkovat je často škodlivý vliv na dítě, spojuje se například s autismem, ADHD a dalšími psychickými poruchami. To by ovšem musel prokázat řízený výzkum přímo na dětech, což je opět nereálné. Všechny tyto poruchy se dají vysvětlit samozřejmě jinak. Vývoj plodu je velmi složitá a zázračná věc. Daleko větší vliv na jeho vývoj mají návyky rodičů jako konzumace drog, alkoholu, nikotinu, karcinogenů a prostředí, pracovní i životní návyky, stres atd. A vliv má samozřejmě i věk rodičů. Častější odkládání výchovy potomků má za následek horší kvalitu buněk a genů, z kterých nový život vznikne. Tyto faktory mají daleko větší vliv než očkování. Ale vždy je jednodušší obvinit někoho nebo něco jiného, než hledat u sebe. Když otec holduje alkoholu a nikotinu, je obézní, trpí vysokým tlakem, má náběh na cukrovku a matka experimentovala s drogami, co může z tohoto koktejlu vzniknout ? Zdravý jedinec určitě ne. Ne vždy za to mohou jen rodiče, už od svých prarodičů jsme něco zdědili. Vliv na nás mělo i hromadné používání pesticidů a dalších toxických látek, bydlení v blízkosti oceláren nebo chemiček. Toto dědictví mělo a má vliv na další generace. Příroda pracuje dlouhodobě, náš život je pro ni jako jeden den pro náš lidský život.
Tak že závěrem, velmi složité téma, mějme jen na paměti, že přírodě a jejím zákonitostem většinou nerozumíme. Co platí pro jednoho, nemusí fungovat u druhého. I odbroníci mají různá stanoviska, existují zastánci mnoha proudů. A my laici se v tom ztrácíme a podléháme zaručeným studiím obou táborů. Ale vytvořit věrohodnou studii, zařadit jen argumenty vyhovující a pomlčet o nedostatcích není žádný problém.
Ale já osobně jsem své dítě očkovat nechal, tetanovku si hlídám, proti žloutence jako pracovník v sociálních službách očkovaný jsem, proti chřipce ne. Tak že čiňte, jak uznáte za vhodné, ale pozor, někdy rozhodujete o jiných na dlouhou dobu dopředu.