Strach ze zubaře

2. srpna 2016 v 13:42 | donPepe |  Životní styl
Dnes můj ošetřující zubař dokončil zákrok. Kanálky ukončeny, zub definitivně mrtvý, opraven tak, aby plnil svou funkci a já jsem o 2000 Kč lehčí. Nebál jsem se, prvotní práce se obešla bez umrtvení, ale po chvíli bylo jasné, že jetšě nějaká citlivost zůstala a navíc sedmička vlevo nahoře, hlava zakloněná, natočená a dokořán. dostal jsem injekci a zbytek zákroku už necítil nic. Trval dlouho a ještě po několika hodinách mě bolí čelist. Po té zubař zkouknul zbylé zuby a našel kaz pro změnu šestka vlevo dole. Bolest jsem už musel vydržet, mít umrtvěné obě poloviny tváře jsem fakt nechtěl. Dalo se to. Je to známá bolest a člověk se bojí hlavně neznámého. Dále mi zubař udělal rentgen onoho zubu. Šteloval ho, pořád to nešlo, já si měl přichytit prstem, klouzalo to. Navíc umrtvená tvář a dáseň. Nakonec to vyšlo, i když mi párkrát natáhlo. A ještě jedna perlička. Zaučovala se nová sestra, tak že stará jí ukazovala souhru se zubařem, jak je na co zvyklý. Ukázala, nová si zkusila, stará opravila, nová zase zkusila. V duchu jsem se musel smát. Dnes budou mít zpoždění opravdu velké.
Já se snažím chodit na pravidelné prohlídky po šesti měsících. Většinou, díky dlouhým objednacím lhůtám, se to protáhne na tři čtvrtě roku. K zubaři jsem pravidelně vodil i svou dceru. Dnes už je to na ní. Než jsem šel do ordinace, přišla jedna maminka asi se pětiletou holčičkou, kterou jsme slyšeli brečet už z ulice.Marné utěšování, prostě nechce, nechce, nechce. Jelikož už měli zpoždění, nakonec se přeobjednali. Holčička vyhrála, ale jestli jí tam příště dostanou, kdo ví. Já jsem se snažil dceři říkat vždy pravdivé informace. Nepoužil jsem obrat: neboj, to nebude bolet. Protože vždy to trochu bolí, ale dá se to vydržet. Po té jsem jí poučil, že když se bbrečí dopředu, tělo je napjaté a v křeči a vše bolí ještě více. Nevím, jestli pochopila úplně přesně, jak jsem to myslel, ale svůj účel to splnilo. Nebrečela a nějakou tu bolest snesla a samozřejmě za statečnost jsme něco koupili. Také jsem se klidně přiznal, že též nechodím rád k zubaři, že mi je vyšetření nepříjemné a bolest cítím úplně stejně. A dodal, že zuby se nikdy nevyléčí sami. Když už zub bolí před tím, bude to holt bolet více i při ošetření. Nejhorší totiž je, dětem slíbit, že to nebude vůbec bolet a sami sebe označovat za hrdinu, který všechno vydrží. Lepší sdílet obavy i strach, popovídat si o tom.
Tak všem přeji bezbolestné zákroky, ale věřte, vždy to bolí aspoň trochu, ale jiná cesta není.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 2. srpna 2016 v 15:36 | Reagovat

Já jsem dětem slibovala zubaře za odměnu a do takových deseti let to fungovalo. No, druhé zuby, to už je jiné vrtání.
Ale vážně jsem pokaždé vedla totálně natěšené děti. No co, troška mateřské psychologie :-)
Já už si injekce dávat nenechám.
Bolí to při nich, bolí to po nich a bolí to i za nějakých šest hodin, když to přijde k sobě.
Když se nechám vrtat "naživo", tak je ta bolest možná jednu chvíli dost silná, ale o to menší je bolest potom.
A hlavně, já po těch injekcích omdlívám :-)
A vůbec, porod bolí víc :-)

2 donPepe donPepe | Web | 2. srpna 2016 v 16:02 | Reagovat

Já si nechávám též vrtat naživo kazy, ale táhání nervů bych nedal. Pokud jde o porod, byl jsem jen jako divák a morální podpora a všech žen si vážím. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama