Každý má své hřebíky

16. června 2016 v 11:55 | donPepe |  Životní styl
Hřebík do rakve, obyčejně se tím označuje cigareta. Ale hřebíků do rakve je nekonečně mnoho a každý člověk má své. Další půlitr piva, sklenička slivovice, den v práci, zdržení v zácpě, hádka s partnerem, sportovní výkon, složenka, bůček nebo guláš se šesti atd.
Všeobecně všechny stresové okamžiky jsou našimi hřebíky. Ale každému hřebíku existují kleště, které ho mohou vytáhnout. Dejte si tedy cigárko, ale pak se od srdce zasmějte. Smích přece život prodlužuje. Ovšem nesmí se to přehánět, jinak upadnete v podezření, že to není obyčejná cigareta.
I lékařská prohlídka se může stát hřebíkem do rakve. Nejdříve stres v čekárně, netrpělivost a představivost, co že vám to vlastně je. Ano, vůbec čekání je velkým stresorem. Hlavně čekání ve frontě na úřadě, poště nebo bance. To jsou i mé hřebíky, s kterými se snažím bojovat. Mám pravidlo: jakmile si vzpomenu na film Volný pád, je největší čas frontu opustit. Zkouším si vzpomenout na vojnu a uklidňuji se tím, že je to lepší jak na stráži. Neprší, nikdo nebuzeruje, prostě jen v klídku čekám. Pár hřebíčků mi do rakve přidalo pár let manželství. Jako kleště zapůsobil vyhraný soud a svěření dcery do péče. A každá chvíle strávená výchovou působí jako balzám nejen na nervy.
Preventivní opatření proti zatloukání hřebíků jsou těžká. Pro kuřáky - přestaňte, ale pozor na stres a nervozitu, vašemu okolí to moc nepřidá. Podpora blízkých zafunguje. Já se preventivně připravuju na horší variantu situací a pak jsem mile překvapen. Nebo taky ne a jsem stejně nasrán a další hřebík v rakvi mám. Vzpomenout si na něco hezkého nebo naplánovat něco ještě hezčího. V mládí jsem byl výbušný, s rostoucím věkem a zkušenostmi jsem se zklidnil a nenechám se jen tak stresovat. V klidu, práci jsem změnil tak, že mám volnou pracovní dobu, kterou si mohu naplánovat. I budík používám zřídka. Pracuji jako terénní pracovník v sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi. Zní to hrozně, ale práce mi smysl dává. Peněz mám sice daleko méně než dřív, ale ten pocit a klid za to stojí. Můžu si dovolit, jelikož dcera se už postavila na vlastní nohy a vylétla z hnízda a jako zkušený samoživitel jsem si nikdy nemohl vyskakovat. Tak že poslední dobou jen vytahuji hřebíky, co jsem si do rakve natloukl během těch let.
Jako kleště mi slouží i daleko zdravější životospráva, méně alkoholu, lepší výběr surovin na vaření. Nedržím dietu nebo jednostranně zaměřenou stravu. Od každého trochu, jsme přece všežravci. Pracovně se pohybuji většinou po svých, což podporuje zdravé srdce, navíc jsem přidal pravidelnécvičení. Běh času zastavit nelze a aby tělo řádně fungovalo, je třeba ho podporovat více a více. Už jen ten dobrý pocit stojí za to a vyrovná nějaký ten stres, co se přihodí.
Tak přeji všem kvalitní kleště na ty naše hřebíky do rakví, ať už je nám tam natloukla společnost nebo mi sami.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 16. června 2016 v 12:33 | Reagovat

Já si fronty užívám, pokud mi tedy zrovna neklesá tlak :-)
Pozoruji lidi kolem sebe a třeba i hádám, co zrovna udělají :-)
Jo, stresuju se. Aby ne, mám dva puberťáky a prvňačku, co chytá jejich manýry, ale vyrovnávám to ptačím zpěvem a kávičkou s kamarádkou. Hezky venku, na sluníčku :-)

2 donPepe donPepe | Web | 16. června 2016 v 14:54 | Reagovat

[1]: Správný přístup :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama