Víra a důvěra

10. května 2016 v 13:58 | donPepe |  Životní styl
Zajímavé je, jak se seřadily psoldení témata týdne. Nad propastí, svět kolem nás a zavři oči a věř. Snad nedošlo k narušení webu a nějaká nadnárodní loby nás povede slepě do propasti.
A teď trochu vážněji. Když jsem se zamyslel nad sloganem: Zavři oči a věř, došel jsem k závěru, že jsem se jím nikdy neřídil.
Mám zřejmě problém s důvěrou i vírou. Jsem bezvýhradný ateista, který věří, že pak nic není. Tak že vlastně také věřím. Až přijde konec, zavřu oči a budu věřit, že konec je. Jestli na to budu mít čas, uvědomit si konec. Na rozdíl od věřících si nemyslím, že naše skutky zde - v reálém světě, mají vliv na umístění po smrti. I tak se snažím být tolerantní, upřímný, nekrást, vyhýbat se násilí. A nečekám za to pobyt v nějakém nebi. Ani bych tam nechtěl. Pokud funguje dle metodiky různých církví, mohl bych tam narazit na spoustu darebáků, od zlodějů, násilníků a pedofilů, kteří přeběhli k víře za cenu spasení. V pekle by pak byli jenom hajzlové a darebáci a podle toho, bych se tam k nim choval.
Věř a víra tvá tě uzdraví. Já si jí přeložím, že musím věřit sám sobě, svým schopnostem, zanalostem a sebekázni a tím podpořím svůj organismus. Nejsem asi s xhopen důvěřovat naplno někomu jinému. Ani sám sobě si nemůžu věřit na sto procent. Můžu jen předpokládat svoje chování v krizové situaci, ale až když opravdu nastane, dozvím se výsledek. Rozhodně nebudu zavírat oči a věřit. Mám s důvěrou problém i s otevřenýma očima. Partnerský vztah je příliš složitý, zatím se nepotkal nikoho, komu bych se oddal s bezmeznou důvěrou. A jelikož s vzrůstajícím věkem klesá hladina hormonů, už se mi to asi vyhne. Chyby byly samozřejmě na obou stranách.
V průběhu psaní tohoto článku, mě jedna situace napadla, kde bych mohl použít slogan týdne, jen bych ho doplnil na:
Zavři oči a věř svým instinktům ! To si dovedu představit. V ohrožení života, při požáru, v boji, v panice si člověk vzpomene na ty základní instinkty a zachrání mu život. Samozřejmě při hledání únikové cesty nebo obrany před násilníky se musí oči následně otevřít. Bohužel mám pocit, že mladší a nastupující generace tyto vlastnosti zcela ztratí. Když nemůžete používat určité vlastnosti, protože ty situace prostě nejsou, ztácí se. Dnes při krizové situaci se lidé utíkají schovat do bezpečí virtuálního světa. V případě nebezpečí se jen hledá signál, připojení a googluje se. Čekáme, že někam zavoláme, zavřeme oči, a někdo to vyřeší za nás.
V tom případě můžu jen popřát mnoho štěstí, já osobně oči hned zase otevřu a půjdu mu naproti nějakou akcí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 10. května 2016 v 15:33 | Reagovat

Jakožto ateistka s vírou nemám problém. Už proto, že nechci (po smrti) do nebe. Znáte ten fór, jak matka Tereza přijde před nebeskou bránu? Je brzo ráno, svatý Petr jí otevře a říká: Jé, matko Terezo, takhle brzo jsme Tě nečekali."
V poledne sv. Petr zazvoní na gong, s matkou Terezou se sejdou u stolu: je párek v rohlíku.
Matka Tereza si řekne, nuž co, nečekali mě... K večeři je totéž, a tak se matka Tereza osmělí:"Svatý Petře, přece jen... nebe... a furt párek v rohlíku?"
"Ale matko Terezo, pro nás dva se přece nevyplatí vařit!"
A souhlasím.

2 Jana Jana | E-mail | Web | 10. května 2016 v 16:06 | Reagovat

Jsem ráda, že mám po boku člověka, u kterého zavřu o či a vím, že se mi nic nestane :) ale tvůj pohled na věc je více než zajímavý :)

3 donPepe donPepe | 10. května 2016 v 18:01 | Reagovat

[1]: Jo, ten je dobrej :)

4 donPepe donPepe | 10. května 2016 v 18:03 | Reagovat

[2]: Jo, to už jsem asi prošvihl, jsem zvyklý spíš nedůvěřovat a spoléhat sám na sebe, i když vedle sebe někoho mám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama