To musíš zažít II

9. dubna 2016 v 14:03 | donPepe
Vracím se k tématu týdne a proberu zážitky z dospělosti. První pracovní pohovor, první práce, první evidence na Úřadě práce. Každý asi zažije první vážný vztah, v něm hádky, kompromisy a únikové cesty. Zvláštní kapitola je zasnoubení, svatba a rozvod. Jí zasnoubení nestihl. Svatba v kostele byla velmi zajímavá. Jako nevěřící a nepokřtěný jsem se musel sejít několikrát s oddávajícím farářem a vedli jsme opravdu zajímavé rozhovory. Variantu svatby v kostele jsme volili hlavně z důvodu vstřícnosti. Papírování bylo poněkud složitější a na úřadě bychom dostali termín až po doložení všeho potřebného. Za to jsem velmi vděčný. A je zarážející, že třeba ve velmi katolickém Polsku mají svatby převážně v kostele, ale musejí i na úřad k obřadu. U nás stačila jen svatba v kostele, dokumenty jsme si pak už jen po pár dnech vyzvedli. Jinak super akustika, komorní živá hudba. Hůř jsem snášel opravdu dlouhý obřad, při kterém se klečí. Také náš původní oddávající nakonec nemohl a jeho náhradník jako první zkomolil mé jménu k všeobecnému veselí. Též ministrant s fosforově svítícími teniskami byl fascinující. To byste opravdu museli zažít.
Pro manželství je důležitá upřímnost a tolerance, proto máme tolik rozvodů. Můj rozvod byl hladký, i tak zkušenost se soudním systémem k nezaplacení. K manželství patří i první placení složenek, spolupráce s úřady, vyplňování dalších formulářů včetně těch daňových, hlídání hospodaření, upomínky ke složenkám a následná tvrdá opatření. I když kvůli tomu nemusíte ani vstupovat do manželství.
Nejkrásnější na vztahu je výchova a starost o potomky. Přítomnost u porodu, podpora matky a první kontakt s malým človíčkem patří k tomu nejkrásnějšímu. Společná výchova s různými náhledy a debaty. První batolení, smích, slovo, chůze, vztekání. Vše má své kouzlo. Já jsem pak od 2,5 let dcery se o ní staral sám. Asi nejlepší jsou zážitky od 2- 12 let dítěte. První den ve školce, ve škole, první jednička, pětka, rodičovská schůzka, poznámka. Na tu jsem byl trochu hrdý, dcera se bála, ale dobře vím, co ke škole patří. Další důvod, proč mít dítě v nejvýhodnější dle přírody, což je do 25 let plus, mínus. Ještě si totiž jako rodič lépe pamatujete, co vám vadilo jako dětem a lépe se vcítíte a má to blahodárný vliv na úroveň komunikace. Nehledě na to, že v těchto nejlepších letech máte nejvíce sil za nejméně odpočinku.
A když děti dospívají, přijdou první velké výmluvy, lži, odpor, trucování. První opilost, první láska, utěšování zlomeného srdce. Pořád je důležitá komunikace, podpora a vedení k zodpovědnosti. Mně se to snad podařilo, i když s některými rozhodnutími své již dospělé dcery nesouhlasím. Ale to je přirozené.

Hodně jsem toho zažil, a mnoho nových zkušeností mě určitě ještě čeká. Vždy se najde něco, co ještě neznám, o čem mi někdo může vyprávět a já tak načerpám cizí zkušenosti. Jestli se zařídím dle jejich rad a nebo zvolím jiné cesty, ukáže čas. A to se musí zažít.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 9. dubna 2016 v 14:42 | Reagovat

Malinko bych posunula věk, kdy mít dítě, a sice na 30 +.
Ale jinak s Vámi souhlasím, hezky jsem si početla. :-)

2 donPepe donPepe | 9. dubna 2016 v 16:30 | Reagovat

Díky, s tím věkem jsem to bral opravdu jen fyziologicky nejvhodněji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama